Obrázky s rámečkem lze kliknutím získat ve větší velikosti.
Takhle vypadalo lehce zamlžené ráno 28.7. ve městě Zell am See.
Z města Zell am See jede autobus do Franz-Josefs-Höhe. Cestou měl půlhodinovou zastávku u Wilfried-Haslauer-Haus Alpine Naturschau, kde byla pěkná vyhlídka a taky muzeum alpských přírodnin a hornin.
Udivilo mě, že po silnici do průsmyku Hochtor, ležícího ve výšce 2500 metrů, jezdilo docela dost cyklistů.
Výhled přes silnici na alpskou louku
Cestující z autobusu využívali přestávku k odpočinku a rozhlížení.
V uvedeném místě je takové jako muzeum alpských hornin, kde jsou popsány (i česky) některé horniny, které se v okolí vyskytují.
Aby nebyla narušována plynulost děje, jsou záběry z tohoto muzea
na zvláštní stránce.
Poté již pokračovala další cesta.
Po přestávce jsme nastoupili do autobusu a pokračovali v cestě.
Pohled z autobusu směrem na Fuscher Lacke.
A toto je již konečná stanice autobusu, Franz-Josefs-Höhe, pohled na přehradu pod silnicí.
Pohled z Franz-Josefs-Höhe směrem na Großglockner.
Großglockner, nejvyšší hora Rakouska.
Pohled směrem dolů, na dolní okraj ledovce a hemžení turistů.
A opět Großglockner, nejvyšší hora Rakouska.
Vlevo Großglockner, vpředu Johannisberg, směrem dolů se plazí ledovec.
Informační tabule, kde jsou viditelné kopce pojmenovány.
Opět pohled na ledovec.
Turisté u dolního konce ledovce.
Pozemní lanovka jedoucí z Franz-Josefs-Höhe dolů k ledovci. Jak se však ukazuje, lanovka za ty prachy jede jen asi třetinu cesty ke dnu údolí a zbytek musí zájemci stejně sestoupit pěšky.
Když se pokračuje dál, musí se přejít přes tento můstek nad vodou.
Voda pak pokračuje touto průrvou.
A Alpách rostou pěkné a barevné květiny.
Pohled na přehradu, nad ní silnice k Franz-Josefs-Höhe.
Cestou k Salmhütte se pokračuje přes toto horské sedlo.
Občas se musí přejít průchodem, který je konstruován tak, aby turisté mohli projít, ale krávy ne.
